Přesné míry se datují už do historie, kde se měřilo „přesně“ na palce, lokty a třeba couly. Bylo to rychlé a většinou vždy ve prospěch prodávajícího, který to prostě uměl. První klasická měřidla přišla až později, ale ani zde se ještě nedá hovořit o naprosté přesnosti. To je teprve budoucnost.
Přesné letopočty se asi dohledat nedají a i když, tak asi zcela relevantní údaje mezi nimi nenajdeme. Ostatně nám to může být jedno, nám postačí, že víme něco o metru a tím to stačí. To bude základ, na kterém budeme pracovat, abychom nakonec přišli na to, že měřidlo, o kterém budeme číst tuto míru nepotřebuje.
Z metru se odvíjejí jeho menší veličiny, až po mikrometr a dále. Už ani nevím, jak ještě menší. Ty se musí nějak a něčím měřit, a proto člověk vynalezl děsnou spoustu měřidel. Mezi ně patří klasická na měření vzdálenosti, či délky. Ehm, je milimetr vůbec délka?
A jako další jsou měřidla komparační. My si zde přečteme o jednom z nich a tím je pasametr.
Komparační znamená to, že měřidlo nezměří vzdálenost odkud kam, laicky řečeno, ale změří odchylku. Pokud chceme měřit odchylku, musíme mít základ, abychom změřili o kolik se věc od základu odchýlila.
Například u věže v Pise máme základ kolmici zemské přitažlivosti a můžeme změřit o kolik se tato věž odchýlila. Na tomto principu, tedy ne na zemské přitažlivost, ale na základu je založen pasametr. Zde si nastavíme základní hodnoty dle potřeby a pak už je měříme odchylku.
Těchto měřidel je více druhů, v základě klasické, ale také například s úchylkoměrem. Odečítání může být také klasické, nebo z digitálního mini displeje. V tomto případě se jedná o digitální pasametr.
Pokud jste klikli na toto modře zvýrazněné slovo, dostali jste se na web prodejce těchto méně známých měřidel a hned si je zde také lze objednat. Vidíte, že výběr je přímo ohromný, a to nejen co se týče cen. Tak vybírejte.
